Většina z nás, když vidí před sebou trpícího člověka, se nějak snaží pomoci. Obzvláště uctivé jsou ženy, které ztratily nenarozené dítě. Někdy uslyší slova útěchy od blízkých, která dále ránu zhoršují a způsobují, že trpí krutostí a nedorozuměním těch, kteří jsou kolem nich. Co by se podle psychologa nikdy nemělo dělat, když je trpící žena poblíž?
Z velmi dobrých záměrů se někdy získají velmi nepříjemné věci.
Od plačících matek často slyším, že jejich milované říkají velmi nepříjemná a někdy i krutá slova z touhy pomoci. Proto jsem se rozhodl psát přesně o tom, co nemusíte dělat v situaci, kdy je poblíž žena, která ztratila nenarozené dítě.
1. Odepisujte utrpení
Když žena ukončí těhotenství, lidé kolem ní, kteří se snaží utěšit, často říkají: "Uklidni se, jsi mladý, zdravý, porod znovu!" Všechno bude v pořádku, nebojte se. Jen pár týdnů, ještě to není dítě. “. U takovýchto frází je utrpení matky, jak bylo odepisováno, skutečně prohlášeno za nedůležité a ne závažné. Z toho to nebude snazší. Po takové podpoře si žena často myslí, že zveličuje svá utrpení, a proto se může cítit provinile, přestává sdílet své pocity a zavírá se v sobě.
Za účelem zmírnění bolesti ze ztráty by mělo být řečeno: "Chápu, jak bolestivý jsi a vždy připraven pomoci." Můžu tam být, pokud chceš. Řekněte, co potřebujete “. To dává ženě jistotu, že blízcí lidé jsou poblíž a jsou schopni podpory.
2. Poptávka přestat plakat
Mnoho žen v obtížných situacích cítí potřebu plakat. Ne nadarmo nám příroda dala tuto schopnost plakat. Slzy pomáhají lidem vyrovnat se s bouří pocitů uvnitř. Odstraňování bolesti se stává o něco snazší, utrpení jde ven, uvolňuje se svalové napětí a úzkost. Ti, kdo požádají osobu, která ztratila dítě, aby přestali plakat („No, neplakej, nepomůžeš se slzami“ atd.) Ho přinutí trpět ještě víc. Takovou bolest nelze udržet v sobě, hromadí se uvnitř, začíná trhat duši a poté se mění na různá psychosomatická onemocnění.
Pokud žena pláče, stačí být blízko, dát šálu včas, přinést sklenici vody nebo kapat valocordin.Není třeba nic říkat, spíše tichá pomoc a podpora.
3. Vylezte s dotazy
Někdy je truchlící člověk bombardován otázkami, požádán, aby sdělil některé podrobnosti a podrobnosti, aby si vzpomněl, jak a proč k katastrofě došlo. Tato zvědavost by měla být uklidněna, zejména pokud je žena v období akutního zármutku (v prvních hodinách a dnech po tragédii). Lezení s dotazy není jen zbytečné, ale dokonce nebezpečné.
Zdálo se, že v tuto chvíli se žena vrhla do propasti zármutku, odtrhla se od reality a snažila se vypořádat s tím, co na ni dopadlo. Žádosti o vypsání podrobností o incidentu přidají do ohně pouze olej a rozptýlí rány.
Hlavní věcí je zabránit tomu, aby se neúspěšné matce zabloudilo v jejím zármutku, a pomoci jí znovu se vrátit k životu. Chcete-li to provést, musíte být poblíž, abyste v případě potřeby pomohli. Trpící žena potřebuje pomoc v domácích záležitostech, krmit teplé jídlo a být u toho.
4. Říká, že někdo je horší než ona
Fráze, že někdo na světě je horší, nepomůže ženě přežít svůj vlastní smutek kvůli ztrátě dítěte. Říká, že „Maria Petrovna nemůže otěhotnět po dobu 15 let,“ „Věra Ivanovna nedávno ztratila svého manžela,“ „a někteří lidé dokonce žijí bez paží a nohou,“ ženu neuspokojí, ale pouze odpisují její vlastní ztrátu. To také patří do kategorie odpisů, ale již krutější. To je krutost vůči trpící matce a způsobí jí pouze hanbu za její stav.
Možná žena přestane plakat a dokonce začne žít běžný život, ale její nevyhřátá, zmrzlá bolestná ostuda zůstane uvnitř a začne podkopat její tělo a ovlivnit její fyzický a duševní stav. Nejsprávnějším chováním je říct ženě, že její tragédie je obrovská a že má právo trpět tolik, kolik je třeba.
5. Být lhostejný
Někdy se nám zdá, že pokud nebudete věnovat pozornost, nedotýkat se člověka, pak se rychle vyrovná se svými emocemi. Pokud se někteří lidé pokusí přimět trpící matku k upřímnosti, jiní zasáhnou druhý extrém - projevují naprostou lhostejnost. Zdá se jim, že tímto způsobem bude člověk schopen rychleji zvládat emoce. Ale lhostejnost bolí ne méně než neustálé uvalení jejich služeb a nadměrná zvědavost.
Pokud všichni kolem vás předstírají, že se nic nestalo, žena, která přežila tragédii, se bojí - nechápe, proč všechno zůstává stejné ... Trpící žena může být naplněna pocitem beznaděje a úplné osamělosti. Zdá se, že se stanou neviditelnými pro blízké, a je velmi děsivé truchlit v izolaci, kde se nikdo nedotýká, nedává ruku na rameno a nenabízí šátek.
Žena, která nedávno ztratila nenarozené dítě, musí mluvit o své sympatii, empatii. Řekněte jí o svých pocitech, řekněte, že rozumíte jejím zármutku, sympatizujete a jste připraveni kdykoli pomoci. Buďte citliví.
Proč potřebuji podporu
Někteří lidé nechápou význam podpory. Zdá se jim, že na tom nezáleží, protože je nemožné vrátit dítě. Smyslem podpory však není to, že by žena měla být vyléčena, přestat trpět duševní bolestí, plakat a trpět. A ona musí být blízko k člověku, i když je tak nemocný. Neodvracujte se, nesnažte se situaci napravit, neodstraňujte z ní bolest, ale přijímejte, poslouchejte, pokud je to nutné, plakejte poblíž. Žena by měla cítit, že k ní jsou blízcí lidé, není sama a může se někoho zakopat do ramene.
Někdy mi říkají, že pak můžete plakat navždy. Ale naštěstí tomu tak není. Volně tekoucí bolest, která vychází ze slz, hněvu a smutku, má sklon skončit a přinášet s sebou cenné zkušenosti.
Není nutné myslet si, že při takovém povzbuzení bude žena nekonečně trpět. I bolest a emoční smutek mají určitou mez. A čím silnější jsou ven, tím dříve se žena vrátí k životu.
Také jsme četli:
Video příběhy žen, které přežily potrat
Moje neúspěšná těhotenství. Potrat a zmrazené těhotenství
Věnováno matkám jejich dětí ...
Opravdu sympatizuji s těmi, kteří zažili takový zármutek. Když přítel měl takovou situaci, rozhodl jsem se za ní jít s otázkami a útěchou. Právě jsem řekl, že rozumím všemu, a pokud chce mluvit, poslouchám její podporu. Samozřejmě jsem sám filtroval témata, dlouho jsem o dětech nemluvil. Čas vše vyhladil, nyní zvedá dvojčata!)
Když měla moje sestra potrat, plakali jsme s ní celou noc. Snažil jsem se být kolem. Nejčastěji jsme mlčeli. Po několika dnech jsem ji začal pomalu vyprávět o své práci, filmech a maličkostech. Pomalu vytahování z obtížné fáze. Téma dětí není ovlivněno. Když jsme šli, vybral jsem si místa mimo hřiště, školky, parky. Postupem času všechno dopadlo. Moje sestra se po dvou letech narodila jako dcera.
V mnoha takových případech je ticho zlaté a můžete dokonce jen sedět vedle sebe, aniž byste něco řekli, jen objímáním. Přijetí blízkých vždy pomáhá vyrovnat se s mnoha zážitky a emoční bolestí.
Mělo by být zřejmé, že potrat v jakékoli fázi těhotenství přináší ženě silnou emoční bolest, zejména pokud je dítě dlouho očekávané. Nejprve očekává účast svého manžela a teprve potom od ostatních blízkých. Je třeba, aby někdo blízký vysvětlil tyto okamžiky člověku, aby svým nepochopením nezpůsobil ještě více emoční trauma. Žena by však měla vysvětlit, že mužská psychika není schopna dlouhé empatie, a měl by se pokusit vše smutek pustit.
Z vlastní zkušenosti řeknu, že po ztrátě dítěte neexistuje správné chování se ženami. Všichni jsme různí a každý má jinou reakci, jinou psychiku, odlišné vnímání, různé způsoby prožívání bolesti. Nejdůležitější věcí je nezavázat svůj názor na ženu. Sledujte ji, buďte blízko a pochopíte, jak jednat a co tato konkrétní žena potřebuje.